Keramika, plast, nebo terakota Nespálená terakota a keramika bez glazury sají vodu přes stěny, takže substrát rychleji prosychá. Hodí se pro rostliny, které nesnášejí přemokření — například tlustice, aloe nebo sanseviera. Plast drží vlhkost déle a je vhodný pro druhy, které mají stále mírně vlhko, jako jsou kapradiny nebo maranty. Glazovaná keramika se chová podobně jako plast. Rozhodujte se podle toho, jak často jste ochotni zalévat, ne podle toho, co vypadá hezky na polici.
Nezapomeňte na odtok a přístup k němu. Police ani věšáky nesmí zakrývat revizní dvířka, sifon ani uzávěr vody. Pokud je schováte za pevnou konstrukci, při jakékoli poruše budete muset vše demontovat. Raději zvolte řešení, které se dá rychle odklopit nebo odšroubovat. Stejně důležité je nechat u koutu alespoň malou mezeru pro proudění vzduchu, aby vlhkost nezatuchla. Správně navržené zákoutí u sprchy tak přidá úložný prostor, aniž by ubralo pohodlí při každodenním používání.
Mezi jednotlivými dávkami jídla vždy olej přecedte nebo alespoň sesbírejte síťkou volné částečky obalu. Tyto drobky se v horkém oleji přepalují a zanechávají v něm hořkou chuť, která se přenáší na další jídlo. Olej nepřepalujte opakovaně. Každé použití zvyšuje podíl spálených zbytků a snižuje teplotu, při které olej začne kouřit. Pokud olej ztmavne, zhnědne nebo zapáchá, je čas ho vyměnit. Snažte se smažit v menším množství oleje, ale s dostatečnou hloubkou, aby jídlo plavalo a nebylo přilepené ke dnu.
Prostor kolem sprchového koutu bývá v koupelně tím nejhůř využitým místem. Často tam stojí jen odpadkový koš a zbytek zůstává prázdný, přitom stačí pár centimetrů a můžete získat úložiště, které jinde chybí. Klíčem je vyjít z reálných rozměrů. Změřte vzdálenost od hrany koutu ke zdi nebo k umyvadlu, výšku od podlahy k případnému zrcadlu a také hloubku, kterou jste ochotni obětovat. Do prostoru u koutu se nevejde všechno, a pokud začnete nakupovat dřív než měřit, skončíte s policí, která překáží při vstupu.
Na co se ptát, než podepíšete léčebný pl
Při přesazování jemně rozrušte kořenový bal, ale neprotrhávejte kořeny silou. Odstraňte starý substrát, který je zhutnělý nebo zapáchá. Rostlinu zasaďte tak hluboko, jak byla dříve — zasypané listy u stonku začnou hnít. Po přesazení nezalévejte hned vydatně, počkejte dva až tři dny, než se případné rány na kořenech zahojí. První zálivku pak dejte menší než obvykle.
Nezapomínejte ani na misku pod květináčem. Voda, která do ní vyteče, se musí vylít nejpozději do hodiny. Stojatá voda je stejně nebezpečná jako přelití. Když budete tyhle zásady dodržovat, většina nenáročných pokojovek vydrží roky bez přesazování a bez zvláštní péče.
Hmotu přendejte do mísy a nechte ji dvě až tři minuty chladnout. Teprve pak přidávejte vejce – nikdy ne do vařícího těsta, jinak se vejce srazí. Počet vajec není pevný, záleží na vlhkosti mouky a velikosti vajec. Obvykle to je tři až čtyři vejce na uvedené množství. Každé přidejte zvlášť a po každém důkladně promíchejte. Těsto je hotové, když je lesklé, hladké a při nadzvednutí vařečky se táhne v široké špičce, která se ohne, ale neodtrhne. Příliš řídké těsto se při pečení rozteče, příliš tuhé popraská.
Většina nenáročných pokojovek neumírá na nedostatek péče, ale na přemíru dobré vůle. Zalévání, hnojení, přesazování — právě tady vzniká většina problémů. Dva faktory přitom rozhodují víc než cokoli jiného: materiál a velikost květináče a složení substrátu. Pokud tyhle dvě věci sedí, rostlina zvládne i občasné zapomenuté zalití.
Světlo a hluk rozhodují stejně jako nábytek. Světlo má dopadat z boku na psanou ruku, ne přímo do očí ani zezadu, aby dítěti nevrhlo stín na sešit. Pokud je v místnosti televize nebo rádio, koutek se rozpadá, i když je sebelepší. Sluchátka s tichou hudbou nejsou univerzální řešení a u mladších dětí spíš odvádějí pozornost. Lepší je domluvit v rodině krátký čas klidu, kdy se v okolí pracovního místa nemluví nahlas.
U květináče platí, že průměr nové nádoby má být jen o dva až čtyři centimetry větší než u té předchozí. Když přesadíte malou rostlinu do velkého květináče, objem zeminy, který kořeny neprokoření, zůstává trvale vlhký. V něm se množí plísně a hniloba kořenů. To je nejčastější důvod, proč nenáročné pokojovky uhnívají. Na dně musí být drenážní otvor — pokud květináč žádný nemá, používejte ho jen jako obal a rostlinu nechte v plastovém květináči uvnitř.
Pozor na materiály. V bezprostřední blízkosti sprchy stříká voda a vzniká pára, takže dřevo a lamino bez ochrany brzy nabobtnají a začnou se loupat. Volte nerez, hliník, plast určený do vlhka nebo voděodolnou povrchovou úpravu. Kovové části musí být ošetřené proti korozi, jinak do roka rezaví. Stejně tak připevnění: do obkladu vrt ejte jen se správným vrtákem a vždy použijte hmoždinku do daného materiálu. Špatně ukotvená police nad koutem je nebezpečná, protože na ni dosáhnete mokrý a vahou ji můžete vytrhnout.
