Odkládací plocha vedle stolu vzniká většinou sama. Nejprve na ni položíš telefon, pak šálek od kávy, druhý den přidáš sluchátka a blok. Za týden je plocha plná a ty už ani nevíš, co na ní vlastně leží. Přitom stačí málo, aby sloužila k užitku a nestala se místem, kam se odsouvá všechno, co nemá jiné místo.
Konzolový stolek vypadá jako elegantní řešení do malého bytu. Úzká deska, minimum nohou, změstí se i na chodbu nebo do výklenku. Jenže jako pracovní místo má svoje limity a většina lidí je objeví až po několika dnech sezením u notebooku. Nejde o to, že by to nešlo vůbec — jde o to poznat, kdy už si zaděláváte na problém.
Typická chyba je nastavovat výšku s věcmi na stole. Knihy, notebook i hrnek s kávou při otáčení cestují nahoru a dolů a můžou spadnout. Vždycky nejdřív odložte, co je na desce volně položené, a teprve pak točte. Další častá chyba je mazání WDéčkem nebo olejem. Klikový mechanismus uvnitř sloupku potřebuje vazelínu, ne řídký olej, který steče a na sebe nabalí prach.
Barvu volte tak, aby koberec ladil s podlahou, ale ne splýval. Světlý koberec na tmavé podlaze vytvoří jasnou hranici. Tmavý koberec na světlé podlaze funguje stejně dobře. Vyhněte se vzorům, které křičí přes celou místnost. Drobnější geometrický vzor nebo jednobarevná varianta s výrazným lemem stačí. Lem totiž sám o sobě tvoří hranici.
Jak změřit potřebnou hloubku vlastním tělem Sedněte si ke stolu tak, aby chodidla byla celá na podlaze a stehna vodorovně. Položte předloktí na desku tak, aby lokty svíraly přibližně pravý úhel. Označte si místo, kam dosáhne špička prstů natažené ruky. Vzdálenost od předního okraje desky k této značce je vaše minimální hloubka pro pohodlné ovládání klávesnice a myši. Potom si vezměte předmět, který na stole obvykle máte – třeba otevřenou knihu nebo desky s papíry. Přiložte je za klávesnici a změřte, kolik místa zbývá. Pokud vám dokumenty přesahují přes okraj, potřebujete hlubší desku, nebo jiné uspořádání.
Hloubka pracovního stolu se nedá určit univerzálním číslem. Záleží na tom, co na stole skutečně děláte, jak máte uspořádané ruce a kam až dosáhnete bez otáčení trupu. Minimální použitelná hloubka pro běžnou práci s notebookem je 60 cm, ale jakmile k notebooku přidáte externí klávesnici, myš a dokumenty, začne být 60 cm těsné. Pro práci s monitorem, klávesnicí a papíry se pohodlná hloubka pohybuje mezi 70 a 80 cm. Pod 60 cm vzniká takzvaný stísněný režim: lokty visí ve vzduchu, zápěstí se lámou a dokumenty padají na klín.
Rozdělte plochu podle frekvence používán
U monitoru platí, že vzdálenost očí od obrazovky má být zhruba 50–70 cm. Pokud je stůl mělký a monitor stojí na desce, dostanete se buď příliš blízko, nebo musíte monitor posunout dozadu, kde už není místo. Řešením je držák monitoru připevněný na okraj stolu, který uvolní desku a zároveň udrží správnou vzdálenost. Počítejte ale s tím, že držák potřebuje pevný okraj a někdy i prostor za stolem.
Pro práci s velkým monitorem nebo dvěma monitory je praktické minimum 80 cm, komfortně 90 cm. Pro ruční práci, kreslení nebo rozkládání výkresů se dostáváme na 100 cm a více. Pokud prostor nedovolí hlubší stůl, pomůže výsuvná deska na klávesnici, která se zasune, nebo uspořádání do L. Vždy ale měřte skutečný dosah rukou, ne jen rozměry místnosti. Stůl, u kterého se po hodině práce kroutíte, je špatně hluboký, i když se do pokoje vešel.
Typická chyba je kupovat stůl podle šířky, protože ta je vidět. Šířka ovlivňuje, kolik věcí vedle sebe Položíte, ale hloubka rozhoduje o tom, zda se vejdete vy a vaše ruce. Druhá častá chyba je podcenit hloubku u rohových stolů. Rohový tvar vypadá prostorně, ale skutečná rovná plocha pro práci bývá krátká a klávesnici nelze posunout dost daleko od okraje. Třetí chyba je ignorovat tloušťku desky a konstrukci pod ní. Některé stoly mají pod deskou příčku nebo zásuvkový blok, který ubírá několik centimetrů hloubky pro kolena.
