Prach a pyl jsou dalším problémem. Prádlo sušené venku chytá vše, co vítr přinese – od pylu z okolních stromů po emise z blízké silnice. Alergici by měli sušit spíše v interiéru nebo na krytém balkoně. Pokud sušíte venku, vyhněte se dnům s vysokým pylovým zatížením a prádlo po usušení protřepte. Nikdy nevěšte prádlo přímo nad gril nebo pod okny kuřáků.
Nejčastější chyba je vrtání bez znalosti materiálu a přetěžování horní hrany. Druhá častá chyba je zanedbání odtoku vody – truhlíky bez misky barví a naleptávají omítku. Před každou sezónou zkontrolujte kotevní prvky, zda se nepovolily, a u lepených spojů zkontrolujte, zda drží. Na plnou stěnu pak vydrží leccos, pokud respektujete její konstrukci.
Kam s kabelem, když zásuvka není po ruce Zásuvky bývají u podlahy a na špatné straně místnosti. Prodlužovací kabel vedený volně po zemi je riziko jak pro nohy, tak pro vysavač. Lepší je kabel připevnit k podlaze nebo k liště pomocí samolepicích držáků a vést ho po okraji místnosti, ne středem. Pokud musí přejít přes chodbu, použijte kabelový můstek, který chrání izolaci před pošlapáním.
Plyn, uhlí a co skutečně projde Plynový gril je výkonnější a rychlejší, ale na balkoně přináší dvě komplikace. První je manipulace s lahví: plynová lahev se nesmí skladovat v uzavřených prostorách ani na přímém slunci a na balkoně musí stát stabilně, ideálně v uzavřené skříňce s větráním. Druhá je hořák: vítr na vyšším patře umí plamen sfouknout nebo naopak rozhodit. Před zapálením vždy zkontrolujte těsnění a hadici, po použití uzavřete ventil na lahvi, ne jen na grilu. Uhlí a brikety na balkoně většinou narazí na zákaz otevřeného ohně, a to i když jde o malý rošt.
Než cokoli zavěsíte, zjistěte tloušťku a složení stěny. Lehký poklep napoví, kde je dutina. U sendvičových panelů se vyhněte vrtání do poloviny desky – hrozí proražení izolace a tepelný most. Spolehlivější je lepení nebo uchycení přes horní hranu zábradlí pomocí háku, který se opře o vnitřní i vnější stranu.
Grilování na balkoně je lákavé, ale naráží na dva limity: technické možnosti prostoru a pravidla domu. Než zapálíte první uhlík, zjistěte, co konkrétně váš domovní řád povoluje. Většina českých domovních řádů zakazuje otevřený oheň a pevná paliva na balkonech a terasách, protože vzniká kouř, zápach a riziko požáru. Elektrický nebo plynový gril bývá tolerován častěji, ale i tady platí, že rozhoduje text řádu, ne sousedova praxe. Pokud řád mlčí, obraťte se na výbor společenství vlastníků nebo na správce budovy a nechte si odpověď potvrdit písemně.
Zavěšování těžkých květináčů na háky přes horní hranu je lákavé, ale pozor na páku. Čím dál od stěny květináč visí, tím větší silou tahá za hranu. Hák s ramenem delším než deset centimetrů postupně ohne i silný plech. Řešením je krátké rameno a květináč co nejblíže k desce, případně dva háky vedle sebe pro rozložení váhy.
Materiál musí vydržet vlhkost a teplotní rozdíly. Lamino desky s pevnou hranou jsou vhodnější než dřevotříska bez úpravy, protože na lodžii se sráží voda. Kovové konstrukce reznou, pokud nejsou pozinkované nebo práškově lakované. Dno skříně postavte na plastové podložky, aby se deska nedotýkala studené podlahy. Mezi skříní a zdí nechte mezeru alespoň dva centimetry kvůli větrání. Uzavřená skříň bez odvětrání zadní strany začne po pár měsících zapáchat a plesnivět.
Na stěnu jde pověsit i sušák na prádlo, ale jen skládací a s nosností do deseti kilogramů. Šňůry nikdy neukotvujte do sendvičového panelu – vruty se vytrhnou. Místo toho použijte rámový sušák, který stojí na podlaze a jen se opírá o stěnu. Totéž platí pro markýzy a stínicí rolety: jejich konzoly patří do nosné konstrukce budovy, ne do výplňového panelu.
Plná zábradelní stěna na panelákovém balkoně vypadá na první pohled jako nevýhoda – chybí zábradlí s tyčemi, na které se běžně věší květináče. Jenže právě plná deska je nosná plocha, do které se dá vrtat, lepit i připevňovat. Rozhoduje materiál: většina panelem je z monolitického betonu, některé jsou sendvičové s tepelnou izolací uvnitř. Beton unese prakticky cokoli, sendvičová deska naopak nesnese těžké zatížení bodovým tlakem.
Spárování neuspěchejte. Lepidlo musí vytvrdnout alespoň den, u větších formátů i déle. Spárovací hmota musí být flexibilní, jinak popraská v místech, kde beton pracuje. Dilataci vynechte jen tehdy, pokud je místnost opravdu malá a rovná. U větších ploch nebo u betonu s trhlinami je dilatace nutná – bez ní se dlaždice utrhnou v pruzích. Trhliny v betonu předem proškrábněte, vyplňte flexibilní hmotou a přelepte bandáží, jinak se přenesou do dlažby.
